Volně navazuji na seriál článků rekapitulujících témata (skládaný strop, základy, výkopy, prostupy, výkazy) 1. pracovního setkání. Dnes bych se chtěl věnovat tématu zpracování projektu rekonstrukce (adaptace) pomocí 3D modelu, které bylo prezentováno na Pražském pracovním setkání 10. 2. 2011.

JAK ZAČÍT
Na začátku je nutné znát stávající stav. Je vhodné objekt osobně vidět (mít dobrou fotodokumentaci) a mít alespoň základní představu o nosných konstrukcích a skladbách (alespoň odhad tl.podlah). Po té podle zaměření vynést 3D model stávajícího stavu. Čím přesněji ho vynesu, tím více práce mi nakonec ušetří.
TIP: Pokud vycházíte z vlastního zaměření, doporučuji napřed vynést půdorys čárově do pracovního listu, provést určité korekce (narovnání) a až podle opravených podkladů vynášet 3D.

3D model vynášíme tak, že obvodové stěny budou mít referenční hranu na vnějším líci, která bude ve všech podlažích shodná-optimalizovaná. Tak aby se v pohledech nepropisovali hrany jednotlivých podlaží. Pokud budou nějaké stěny výrazně půdorysně kónické, použiji LICHOBĚŽNÍKovou stěnu. Křivosti po výšce, pokud nejsou extrémně výrazné zanedbávám.
TIP: Lichoběžníkovou stěnu vytvořím nejlépe tak, že napřed nakreslíme stěnu ROVNOU (tedy normální) s referenční hranou na vnějším lící v optimalizované poloze a potom z ní uděláme lichoběžníkovou. To provedeme pomocí volby z plovoucí paletky, která se zobrazí při kliknutí na referenční čáru zdi. Po kliknutí na příslušnou ikonu nakreslíte přesný obrys strany opačné.


Doporučuji vymodelovat i všechny dekorační prvky, jako jsou různé římsy, šambrány atd. Římsy a ostatní vodorovné nebo svislé lineární prvky se vhodně řeší pomocí složitého profilu trámu nebo sloupu. Prostorové prvky (jako jsou třeba šambrány nebo nějaké plastiky) je nutno vymodelovat (ideálně v samostatném souboru) a po té uložit jako knihovní prvek.
TIP: Postupů vytvoření vlastního prvku je na fóru několik, stačí hledat.

Soubor s hotovým modelem stávajícího stavu je vhodné-nutné zazálohovat (uložit kopii) pro případné budoucí použití. Výsledkem dosavadního snažení jsou tedy 2 totožné modely (2 soubory) – stávající stav (záloha) a pracovní model, ve kterém zpracujeme projekt rekonstrukce.

CO JE NA VÝSTUPU Z PROJEKTU
Abych mohl pokračovat v návrhu rekonstrukce, musí vědět co (jaké výkresy) bude výsledkem. Z pravidla potřebuji zakreslit v půdorysech 3 stavy stavby.

• Stávající stav - výkres zaměření stavu objektu před rekonstrukcí-adaptací
• Bourané konstrukce - výkres bouracích prací včetně zajišťovacích-trvalých (překlady) a dočasných konstrukcí
• Nový stav - výkres nového stavu s vyznačením nových konstrukcí a zař.předmětů

Alternativně mohou být bourané konstrukce a nový stav na jediném výkresu Adaptace.
V řezech, pohledech nebo ve 3D si vystačím se stávajícím a novým stavem.

ÚPRAVA NASTAVENÍ
Abych dokázal vytvořit správné zobrazení všech 3 stavů (s minimalizací 2D dokreslování), je nutné upravit nastavení ArchiCadu. Nejprve bude nutné vytvořit nové VRSTVY a přidat KOMBINACE VRSTEV, které budou zajišťovat zobrazení a skrytí konstrukcí dle stavu. Potom bude potřeba upravit SADY PER, abych mohl ovlivnit barvu a tloušťku řezové čáry a barvy výplní. Tato nastavení je vhodné provést před tím, než začnu vynášet stávající stav. Abych potom nemusel u všechny konstrukcí přenastavovat hladiny, atd... Níže je uveden odkaz na stažení již přednastaveného souboru, nicméně Vám doporučuji text přečíst a nastavení si vyzkoušet.

Abych mohl ve stávajícím stavu skrýt nové konstrukce a naopak v novém stavu skrýt konstrukce vybourané, musím přidat příslušný počet hladin. Ke každému konstrukčnímu prvku (dle logiky přednastavených vrstev AC) musím přidat ještě 2 další vrstvy. Přednastavené vrstvy si ponecháme např. pro konstrukce nové a přidáme vrstvy pro stávající stav a bourané konstrukce. Pokud by se úpravy týkali pouze zdí přidáme tyto 2 hladiny:Zdivo.stávající, Zdivo.bourané (vzhledem k tomu, že nemusím ve stávajícím stavu a bourání rozlišovat typy zdí, postačí nám jedna vrstva pro všechny dohromady). Abychom se v seznamu lépe vyznali, je vhodné přednastaveným hladinám zdí doplnit do přípony text nové, tedy vzniknou vrstvy Zdivo nosné vnitřní.nové, Zdivo obvodové.nové, Zdivo příčky.nové (část textu za tečkou se v seznamu vrstev zobrazí jako přípona).

Abych mohl jednotlivé stavy popisovat a okótovat musím přidat ještě 2 vrstvy i pro kóty, 2D kresby ... Pro zóny pochopitelně stačí přidat pouze 1 vrstvu, např. Zóny.stávající

Po té provedu nastavení KOMBINACÍ VRSTEV takovým způsobem, aby se mi v jednotlivých stavech zobrazovalo jen to co chci. Zároveň musím správně nastavit číslo průniků jednotlivých vrstev zdí v kombinacích vrstev, aby nemohlo dojít k nežádoucímu spojování skrytých zdí s viditelnými a aby došlo k oddělení bouraných zdí od stávajících. Nastavení by mělo vypadat asi takto:

• Stávající stav - pro konstrukční prvky zobrazit vrstvy stávající a bourané, pro popisy a 2D zobrazit pouze vrstvy stávající - číslo průniků vrstev Zdivo.stávající a Zdivo.bourané 1, Zdivo.nové 0
• Bourané - pro konstrukční prvky zobrazit vrstvy stávající a bourané, pro popisy a 2D zobrazit pouze vrstvy bourané - číslo průniků vrstev Zdivo.stávající 1, Zdivo.bourané 2, Zdivo.nové 0
• Nový stav - pro konstrukční prvky zobrazit vrstvy stávající a nové, pro popisy a 2D zobrazit pouze vrstvy nové - číslo průniků vrstev Zdivo.stávající 1, Zdivo.bourané 0, Zdivo.nové 3
• Adaptace - pro konstrukční prvky zobrazit vrstvy stávající, bourané i nové, pro popisy a 2D zobrazit vrstvy bourané a nové - číslo průniků vrstev Zdivo.stávající 1, Zdivo.bourané 2, Zdivo.nové 3

POZN.: Číslo průniků určuje které konstrukce se budou spojovat a které nikoliv. Spojují se vždy ty, které jsou ve vrstvách se stejným číslem. Číslo průniků nastavené na 0 ovšem znamená, že se konstrukce nebude spojovat s žádnými konstrukcemi. Nastavení čísla průniků ovlivňuje především napojení zdí v půdorysu, ale také ovlivňuje průniky prvků v prostoru (např sloupy a trámy skrz zeď nebo desku)

Tímto nastavením zajistím zobrazování požadovaných konstrukcí v různých stavech. Ovšem neřeší to jakým způsobem budou konstrukce zobrazené. Tady je vhodné si napřed říct, jak by zobrazení konstrukcí mělo vypadat.

• Stávající stav - všechny konstrukce v řezu budou zakresleny tlustou plnou čarou a bez výplně
• Bourané - bourané konstrukce budou zakresleny tenkou plnou čarou s tečkovanou nebo plnou žlutou výplní, stávající konstrukce tlustou plnou a bez výplně
• Nový stav - nové konstrukce v řezu budou zakresleny tlustou plnou čarou a s výplní podle použitého materiálu nebo plnou červenou výplní, stávající konstrukce tlustou plnou a bez výplně

Z uvedeného vyplývá, že musím vyřešit především rozdílný způsob zobrazování bouraných konstrukcí v prvních dvou stavech. Proto si upravím sadu per např. "02 DETAILNÍ 50" takovým způsobem, že si "přidám" do nastavení potřebná pera pro řezovou čáru a výplň bouraných konstrukcí. Využiji 7.sloupečku per pro zdi a na nastavím pero č. 147 na černou barvu a tloušťku 0,35 a pero č. 167 na bílou barvu a tloušťku 0,13. Takto upravenou sadu per uložím jako "02 DETAILNÍ 50 - STÁVAJÍCÍ STAV".
Tuto sadu per znovu upravím takovým způsobem, že nastavím pero č. 147 na šedou barvu a tloušťku 0,13 a pero č. 167 na žlutou barvu. (doporučuji tmavší odstín) a uložím jako "02 DETAILNÍ 50 - ADAPTACE". Tedy výsledkem jsou 2 nové sady per, které se liší pouze nastavením per 147 a 167.
Aby vše mohlo správně fungovat je potřeba upravit ještě pera č. 107 (barva výplně zdí STÁVAJÍCÍCH) na bílou barvu v obou sadách per a pero č. 187 (barva výplně zdí NOVÝCH) na bílou barvu v sadě per STÁVAJÍCÍ STAV a na červenou barvu v sadě per ADAPTACE.
Alternativně je možné v sadách per přidávat ještě další pera pro různá zobrazení dalších konstrukcí, např. pro bourané otvory nastavit světle šedou barvu, atd... Je vhodné nově přidaná pera také pojmenovat, doporučuji se inspirovat názvy stávajících (č. 27,107) a doplnit k nim potřebný komentář (bourané, nové).

Nakonec stačí z připravených nastavení vytvořit patřičná ZOBRAZENÍ (dříve pohledy), pomocí kterých budu přepínat obě nastavení (kombinace vrstev a sadu per) najednou.

Z následujícího odkazu http://www.archinvea.cz/gdl/ADAPTACE_VZOR.zip si můžete stáhnout již upravený soubor PLN, vycházející ze standardní "Šablona ArchiCADu 14". Soubor obsahuje i část pracovního modelu, na kterém si můžete nastavení prohlédnout v praxi.

MODEL REKONSTRUKCE
Tak konečně máme připraveno. Máme správně nastavený ArchiCAD a vynesený stávající stav. Stávající konstrukce budou v hladinách tomu určených, především zdi musejí být v hladině Zdivo.stávající. Je vhodné všem stávajícím zdem nastavit jako výplň řezu tečkovanou. Ta by se ale neměla zobrazovat, protože máme nastavené pero výplně na barvu bílou (pero č. 107) Pozadí výplní všech stávajících zdí je vhodné zvolit jako prázdné (0).

Následující kroky jsou již jednoduché. Při bourání označím nebo rozseknu zdi, které se budou bourat, nastavím jim hladinu pro bourané konstrukce. Poté změním pero čáry řezu na 147 a pero výplně na 167 a je to. Pokud teď nastavím sadu per pro ADAPTACE a kombinaci vrstev na BOURANÉ, rázem se mi změní zobrazení vybouraných konstrukcí a jejich napojení na stávající konstrukce.
TIP: Pokud chcete vybourat nějakou stěnu od obvodové zdi, musíte to provést takovým způsobem, že ji "sekerkou" odseknu od vnitřního líce obvodové zdi. Protože mají obvodové zdi referenční hranu vnější, dobíhají všechny vnitřní zdi až na její vnější hranu. Nastavení hladiny bourané takové vnitřní zdi dojde k jejímu "vytažení" přes obvodovou stěnu a napojení nebude vypadat správně.


Nové konstrukce kreslím do příslušných hladin, pero výplně řezu nových zdí nastavím na č. 187. Novým konstrukcím také nastavím správnou řezovou výplň podle jejich typu.

Tipy jak vyřešit některé záludnosti, výhody a nevýhody tohoto řešení
Doplním v průběhu následujících dní a navíc popíšu alternativní (jednodušší) postupy.

PRVNÍ ZÁLUDNOSTÍ, kterou při tomto způsobu práce musím vyřešit, jsou ZMĚNY OKEN A DVEŘÍ
Vzhledem k tomu, že jsou otvory pevně svázány s konkrétními zdi, nemůžeme použit pro jejich samostatné skrývání/zobrazování voleb kombinací vrstev.
Řešení je jednoduché. Pokud budu chtít "vybourat" nebo "zazdít" nějaký otvor, musím vybourat část stávající zdi s otvorem nebo v místě budoucího otvoru (odspodu až nahoru v šíři otvoru). Postup pro bourání viz. výše
Vybouranou stěnu nahradím novou (pozor na referenční hranu) a do mí případně umístím nové okno.

Pokud vytvářím nové okno, nastavím si na výkrese bouraných konstrukcí správné pozadí a řezovou čáru vybourané zdi. Pro okótování si pustím zároveň nový stav (kombinaci hladin ADAPTACE) a okótuji nové okno vč.parapetu. Kóty musím umístit v hladině bourané. Když se potom přepnu do pohledu BOURANÉ uvidím tečkovaně vybouranou stěnu a kóty nového stavu, tedy kóty výšky a parapetu nového otvoru.

Pokud stávající okno zazdívám, doporučuji změnit barvu pera okna (pro lepší orientaci) a pomocí popisky připsat poznámku (v hladině pro kóty.bourané), např. "bude demontováno okno vč. parapetu". V novém stavu se potom bude zobrazovat nová plná stěna se šrafou nového materiálu. Kótování v tuto chvíli řešit nemusím, protože vyplňuji stávající otvor. Pokud by někdo kótu vyžadoval, tak mohu postupovat obdobně jako u nového otvoru. Jen s tím rozdílem, že budu chytat kóty na okno stávající, ale budu je zobrazovat v hladině nové.

Uvedené si můžete prohlédnout ve vzorovém PLN viz. odkaz výše v předchozím textu.

Dobrá práce!!!

DRUHOU ZÁLUDNOSTÍ jsou nové otvory do stávajících desek a střech.
Tady jsou v podstatě dvě možnosti:

1. Otvor do desky vytvořit pomocí operací s tělesy. Operačním tělesem bude deska stejné tloušťky, říkejme jí řezná deska. Pro výkresy půdorysů ji ve stávajícím stavu skryji, zobrazím jí v bouraných a v novém stavu (tím se mi vytvoří obrys otvoru). Naopak v řezech ji zobrazím ve stávajícím stavu, aby se mi zacelila vzniklá díra. Navíc vše vhodně v půdorysu označím. V bourání použiji tečkovanou výplň (buď jako povrchovou výplň desky, nebo nakreslím výplň 2D nástrojem), v novém stavu označím otvor do desky standardně.
   
2. Zaměnit celou stávající desku za novou. Celou stávající desku označím jako bouranou (nastavím její vrstvu na bourané) a pro nový stav vytvořím desku novou (se stejnými vlastnostmi) s vyřezaným otvorem. V půdorysu pro bourané konstrukce zakreslím změny pomocí 2D nástrojů.

TŘETÍ ZÁLUDNOSTÍ jsou jakékoliv úpravy ostatních stávajících konstrukcí. Např. změny polohy střechy, úpravy krovu, změny sanity atd.
Jedinou rozumnou možností je měněné prvky označit jako bourané a pro nový stav vytvořit nové. V půdorysech (pokud je to potřeba) vše označit a popsat pomocí 2D nástrojů.