Uvádím a rekapituluji třetí z témat pracovního setkání ArchiCADu, které se konalo 12.8. v Praze.
Setkání prezentovalo možnosti a způsob použití ArchiCADu při zpracování prováděcí dokumentace,tak abychom maximálně využili 3D modelu stavby z předchozích projekčních fází a doplnili ho o potřebné prováděcí informace. V ideálním případě takovým způsobem, abychom minimalizovali chybu vzniklou při dokreslování a následných úpravách (prostě aby se na něco nezapomnělo). Uvedené mělo vyvolat diskuzi, jakým způsobem to řeší ostatní. To se nám úplně nepodařilo, mohu jenom doufat, že to bylo způsobeno mým vyčerpávajícím výkladem. Budu velmi rád, za každý názor, který budete k tomuto a následujícím tématům mít.
Výkopy
Než se začnu věnovat modelování a zakreslování výkopů, musím mít napřed jasnou představu o tom jak bude výkop vypadat. Tedy musím znát tvar základů. Já pro ukázku využiji modelu z předchozího tématu http://www.archiforum.cz/viewtopic.php?f=8&t=2898.
Pokud mám 3D model základů mohu vytvořit i model výkopu. Jednoduše do stávajícího terénu pomocí 3D operací ROZDÍL S VYTAŽENÍM NAHORU „vyřežu“ výkop odečtením základových pasů.
Pro vytvoření půdorysu výkopu mám v zásadě tři možnosti:
1. možnost je prostě výkopy nakreslit čarou. Buď si vytvořím pracovní list z půdorysu základů a čáry náležitě upravím, nebo si do nezávislého pracovního listu přenesu horní pohled na 3D model výkopu. Pomocí NASTAVENÍ 3D ZOBRAZENÍ si vytvoří axonometrický pohled shora, tak aby osa X směřovala doprava (tedy ve stejném směru jako v půdorysu). Následně si přepnu REŽIM 3D POHLEDU na VNITŘNÍ 3D ENGINE a VIDITELNÉ HRANY. V tuto chvíli vidím půdorysný tvar výkopu. Čáry do půdorysu přenesu použitím nástroje OHRANIČENÍ a volby PLOCHÝ RÁMEČEK půdorysné zobrazení vyberu a pomocí KOPÍROVÁNÍ uložím do schránky. V zobrazeném dialogu vyberu KOPÍROVAT - KRESBU V MĚŘÍTKU, KONSTRUKČNÍ PRVKY – HRANY a mohu odstranit nadbytečné čáry (to ale mohu i později pomocí funkce OPTIMALIZACE ČAR).
Následně čáry upravím podle potřeby. Půdorysné kóty vztahuji k vyneseným čarám, výškové kóty musím napsat ručně.
Tato možnost je nejjednodušší a určitě nejrychlejší, ale to je její jediná výhoda.
2. možností je využití "3D dokumentu" (od AC12), který vytvořím z axonometrického pohledu shora na "vyřezaný terén". Vznikne jakýsi "hybrid" mezi 2D kresbou a modelem, který můžu doplnit o potřebné kresby (tlustou čáru) a popisy. Pomocí nástroje kóta (typ výšková úroveň - kačena) mohu vytvořit asociativní výškové kóty (kačeny se zobrazují jakoby podivně, jsou totiž zobrazeny v pohledu shora - tedy pouze čarou), délkové kóty budou asociativní pouze v případě, že budete kótovat nějaký reálný bod terénu. K vyřezaným hranám se kóta nepřipojuje.
Tato možnost je stejně rychlá jako možnost první, navíc reaguje na změnu modelu terénu. Tedy jenom částečně, změní se pouze tvar vyřezaného terénu a texty výškových kót, dokreslené čáry a kóty zůstanou v původních polohách.
3. možnost mi nabízí vytvoření parametrického modelu dna výkopu, pomocí prvků AC (deska a střecha). Tento model dna výkopu použiji pro 3D operace terénu namísto základových konstrukcí, mohu ho snadno asociativně okótovat jak půdorysně, tak i výškově (pomocí asociativních výškových kót) a dokážu vykázat i jeho plochu. Tato metoda má i logické zdůvodnění v návaznosti na technologii stavby, téměř u všech základových konstrukcí musíme po vykopání základovou spáru nějakým způsobem upravit. Například hutněným štěrkovým podsypem nebo betonovou mazaninou. To právě nastavím jako vlastnost (řezovou výplň) těchto prvků. U šikmých výkopů (střechou) se podsyp šikmo nedělá, tak nastavím řezovou shodnou se šrafou terénu a tloušťku střechy co nejtenčí (nesmí být 0).
Desky-plochy výkopu vytvořím např, pomocí kouzelné hůlky nebo prostým obkreslením v půdoryse nebo ve 3D. Tím je výkres téměř hotový, stačí ho jen okótovat a popsat. Pokud se nespokojím s takto jednoduchým výkresem výkopů a budu chtít dostát bezezbytku kresličské normě, musím desky na jednotlivé figury výkopu rozdělit. Když jednotlivé desky výkopu očísluji, tak mohu automaticky pomocí popisek čísla figur v půdorysu zobrazit, popř. zobrazit i proškrtnutí a hloubku vedlejší figury. Nakonec musím obtáhnout tlustou čarou hlavní figuru výkopu a čerchovanou se dvěma tečkami vnější obrys nosných konstrukcí (toto jsou v podstatě jediná samostatné čára v půdorysu).
Při následných změnách základů, musíme změnit i polohu nebo hloubku obrysu výkopu (snadno zkontroluji v řezu nebo ve 3D, protože se model terénu upravuje podle modelu dna výkopu - tedy v řezu bych viděl kolizi základů s terénem ).
Tato metoda přináší oproti kresbě především výhodu možnosti výkazů ploch a následně i objemů výkopů a zásypů. A výhodu asociativity kót a popisu s jednotlivými prvky (minimalizace chyby, při změně). To je ovšem podmíněno následnou kontrolou s polohou základů ve 3D nebo řezu. Zároveň tato metoda vede k určitému zjednodušení 3D operací na terénu, které se občas zachovají jinak než očekáváme, nebo se prostě ztratí. Nicméně ani tato metoda není 100% automatická (na rozdíl od základů nebo skládaného stropu a vyžaduje více pozornosti při úpravách). Zároveň má tato metoda jednu nevýhodu, je časově náročnější než předchozí uvedené.
Z následujícího odkazu http://www.jirat.com/gdl/vykopy.zip si můžete stáhnout 2 popisky a 2D prvek popisující a dokreslující výkres výkopů a ukázku výkresu půdorysu výkopů
popiska figura_vykopu.gsm - v půdorysu zobrazí ID desky reprezentující figuru výkopu, při zaškrtnuté volbě "zobrazit prošktrnutí figury" a správného vyplnění parametru "Relativní výška hlavní figury" se za číslem figury zobrazí i její hloubka
popiska sklon_strechy.gsm - pro automatické zobrazení hodnoty sklonu šikmého výkopu (šipku nutno otočit ručně
), v nastavení jsou na výběr 3 možnosti zápisu sklonu - stupně, procenta a tangenta (1:xx). Popiska se pochopitelně hodí i k jiným účelům (např. k popisu sklony střechy v půdorysu nebo řezu)2D prvek srafa_sklonu.gsm - symbol sklonu výkopu, aby to člověk nemusel pokaždé kreslit
