Uvádím a rekapituluji druhé z témat pracovního setkání ArchiCADu, které se konalo 12.8. v Praze.

Setkání prezentovalo možnosti a způsob použití ArchiCADu při zpracování prováděcí dokumentace,tak abychom maximálně využili 3D modelu stavby z předchozích projekčních fází a doplnili ho o potřebné prováděcí informace. V ideálním případě takovým způsobem, abychom minimalizovali chybu vzniklou při dokreslování a následných úpravách (prostě aby se na něco nezapomnělo). Uvedené mělo vyvolat diskuzi, jakým způsobem to řeší ostatní. To se nám úplně nepodařilo, mohu jenom doufat, že to bylo způsobeno mým vyčerpávajícím výkladem. Budu velmi rád, za každý názor, který budete k tomuto a následujícím tématům mít.

Základy
Pro začátek předpokládejme jednoduchý obdélníkový objekt, který nebude podsklepený. Bude založený na základových pasech obdélníkového průřezu tak, že pod obvodovými stěnami budou pasy do nezámrzné hloubky, pod vnitřními nosnými zdmi do hloubky menší. Přes pasy bude vybetonovaná deska podkladního betonu, na kterou by se následně provedla hydroizolace.
Pasy jednoduše vymodelujeme pomocí nástroje zeď (ta se nejvíce přibližuje typu konstrukce), podkladní beton deskou (vytvořenou nad pasy). Následně ve 3D nebo řezu mohu zkontrolovat polohu. Tímto dostanu parametrický model základu, který jednak dokážu nějakým způsobem vykázat (vykázat jeho objem a průřezové rozměry), hlavně v půdorysu automaticky zobrazit a popsat.

Jenom připomenu, že podle kresličské normy se základy v půdorysu zobrazují obdobně jako výkresy tvaru betonových konstrukcí, tedy v pohledu shora. Vnější obrys základové spáry tlustou plnou čarou. Změna spodní úrovně základu tlustou čárkovanou. Hrana základu viditelná shora tenkou plnou, zakryté hrany tenkou čárkovanou. Obrysy nosných konstrukcí nad základy tenkou čerchovanou se dvěma tečkami.

Jak vytvořit ideální výkres půdorysu základů, aniž bychom museli použít nástroj ČÁRA?

Existuje několik možností. Já prozatím uvedu jen jednu, takovou, která mě osobně přijde (alespoň pro tento případ) nejlepší.

• musím nastavit správnou polohu vodorovného řezu. Podle logiky kreslení základů ji umístím nad horní hranu základových pasů, tak aby byly v pohledu. Tím docílím toho, že v půdorysu nebude žádná konstrukce v řezu a tedy se nebudou zobrazovat žádné výplně (šrafury). Pozor, aby se vodorovný řez nedostal do polohy, ve které by „prořízl“ stěny nad základy. Ty by se potom v půdorysu zobrazily.
• základovým pasům nastavím BARVU ČÁRY POD ŘEZEM na pero pro tlustou čáru, tím vytvořím tlustě obrys základové spáry
• pro zobrazení nosných konstrukcí z podlaží nad základy musím nejprve upravit horní hranici vodorovného řezu (RELATIVNÍ ROZSAH PŮDORYSU – UKÁZAT NAHORU K) do takové výšky, aby se v ní nacházeli požadované nosné zdi. A zároveň u požadovaných zdí nastavit ZOBRAZENÍ PŮDORYSU na STANDARDNÍ S NADŘEZEM, typ ČÁRY NAD ŘEZEM nastavím na čerchovanou se dvěma tečkami.

Těmito jednoduchými úpravami docílíte téměř ideálního výsledku půdorysného zobrazení jednoduché základové konstrukce. Jediné co v zobrazení chybí, je zakreslení zlomů základové spáry tlustě čárkovaně. Bohužel, tady je jediné slabší místo AC. Ten standardně spojuje všechny stěny do sebe, které mají v napojení po výšce alespoň kousek společný a to i v případě pohledu na horní hranu. Jediné možné řešení je tuto hranu dokreslit čarou. Na výkresu základů je to jediná čára, která se musí dokreslit a kterou si musíte pohlídat při změně tvaru. Naštěstí i to je z části řešitelné tím, že změnu polohy hrany budu řešit ve 2D pomocí OHRANIČENÍ a funkce NATÁHNOUT. Potom budu vždy posouvat čáru i napojení zdí-pasů najednou.

Pro dokončení výkresu musím ještě základy okótovat. Půdorysné rozměry kótujeme standardně jako na jiných výkresech. Dá se pochopitelně využít i automatického kótování, protože konstrukce základů jsou tvořeny zdmi.
Naproti tomu kóty výškové mohou být na první pohled dost velký problém, protože na výškové kótování zdí nemohu použít standardní nástroj VÝŠKOVÁ KÓTA. Samozřejmě bych mohl výškové kóty vytvořit jako text, ale tím ztratím požadovanou parametričnost modelu a výkresu základů a hrozí velké riziko chyby. Já jsem pro popis výšek základových konstrukcí využil nástroj ASOCIATIVNÍ POPISKA, který sice není primárně k těmto účelům určen, ale za jistých okolností je možné pomocí něj vypisovat jakékoliv vlastnosti připojených objektů. Tedy i jeho výškovou polohu vůči projektové 0. Standardně se ale v AC taková popiska nevyskytuje a proto jsem si vytvořil popisku vlastní (ke stažené z níže uvedeného odkazu).

TIP: Připojení asociativní popisky k prvku se provádí buď v nastavení prvku-zdi, na kartě ROZPOČTY A POPISY zaškrtnutím políčka POPISKA ZEĎ nebo pomocí nástroje POPISKA a výběrem metody ASOCIATIVNÍ (v info rámečku).

Před tím je ale nutné si popisku přednastavit, jinak se mi zobrazí něco jiného a v jiné hladině. To se provádí v nastavení nástroje POPISKA na kartě OBLAST A NÁHLED. Zde si můžete vybrat, jakou popisku chcete pro jaký typ prvku používat a nesmíme zapomenou na nastavení hladiny, do které se bude popiska vkládat.


Z následujícího odkazu http://www.jirat.com/gdl/jednoduche%20zaklady.zip si můžete stáhnout ukázku výkresu vč. popisu postupu nastavení prvků a 2 gsm prvky - popisky, pro kótování výšek pasů a desky.

Některé další popisky naleznete ve fóru v tomto odkazu http://www.archiforum.cz/viewtopic.php?f=8&t=2629, další popisky a prvky uvedu v následujících tématech.

Základové pasy složitějšího průřezu
Postup je v zásadě stejný jako v předchozím případě. V tomto případe ovšem tvoříme základovou konstrukci z více prvků.
Například když budou základové pasy z části tvořené z tvarovek ztraceného bednění podle těchto zásad:

http://www.best-as.cz/upload/12484152191483306990.pdf

Spodní část (litý pas) vytvoříme samostatnou zdí s nastavenou tlustou čarou obrysu (BARVU ČÁRY POD ŘEZEM). Horní (nadezděnou) část vytvoříme zdí složitého profilu s nastavenou tenkou čarou obrysu. Vzhledem k tomu, že zobrazujeme konstrukce v pohledu shora, ArchiCAD automaticky zobrazí všechny podélné hrany, které jsou shora vidět.

Do složitého profilu zdi zahrneme i některé okolní prvky, které bychom jinak museli modelovat samostatně (snížení desky podkladního betonu, zateplení, zásyp volné části nad litým pasem). U prvků, které přímo nesouvisí se základy (zásyp) nastavím typ konstrukce (v nastavení slož.profilu je uvedeno "komponent") na Povrch nebo Další, abych je mohl pro zobrazení půdorysu skrýt. Všem ostatním prvků průřezu nastaví pochopitelně typ konstrukce Jádro.
TIP: Nezapomeňte si v půdorysu včas nastavit správné Zobrazení konstrukce na Bez povrchu, abyste nakonec nemusely celý výkres kótovat znovu.

Z následujícího odkazu http://www.jirat.com/gdl/zaklady2.zip si můžete stáhnout ukázku výkresu vč. popisu postupu nastavení prvků a přednastavené složité profily ztraceného bednění (pozor na nastavení výplní, může se to ve Vašem AC lišit).

Základy částečně podsklepeného objektu
V zásadě je vytvoříme obdobně jako v prvním případě, ale navíc musím vyřešit problém s různou výškovou polohou pasů.

• Čáru vodorovného řezu zvolím těsně nad nejnižšími pasy, horní hranici zvolím až v podlaží nad nejvyššími pasy
• Pro všechny základové pasy (prezentovány zdmi) nad vodorovným řezem nastavím ZOBRAZENÍM PŮDORYSU na POUZE OBRYSY, aby se mi v půdoryse korektně zobrazili.

Prostupy základem viz. samostatné téma PROSTUPY http://www.archiforum.cz/viewtopic.php?f=8&t=2901

Dobrý den,
prosím o pomoc, snažil sem se podle vašeho návodu vytvořit interaktivní tabulku pro výpis objemů základů, ale nemůžu docílit toho aby sem mi základové pásy stejné šířky a výšky zobrazovaly v jednom řádku tabulky jako vám.

Velmi pomocný članok, velmi mi pomohol dakujem! Ale chcem som sa spýtať či je nejak možne nastaviť konstrukciu steny tak aby sa mi zobrazovala nad rezom iba nosna vrstva a nie ostatne vrstvy (omietka,tepelna izo.atd). Priklad chcem zobrazit v podoryse zakladu stenu nad zakladom lenze mne zobrazi prvok cely ale chcel by som len nosnu cast. "holu zed" Dakujem za pomoc.

Popiska desky funguje za předpokladu, že je základová deska kreslena "samostaně" deskou. Ale jak na automatickou popisku, když mám desku jako sendvič? Tzn. je součástí celé skladby podlahy včetně HI, TI apod. Pak mi to hází popisku na celou výšku, ikdyž mám nosnou konstrukci jako "jádro" a zbytek jako "povrch".

Máte nějaký tip jak popisku desky použít pro celý sendvič, jen pro u nosnou část železobetonu?

Dobrý den, železobetonovou stropní desku vždy modeluji jako samostatnou desku za každou cenu a ostatní sendviče k ní doplňuji dle potřeby a konkrétní skladby. Pak není problém s kótováním jednotlivých konstrukcí. V opačném případě nedokážete vykázat rozdílné skladby v jednotlivých částech objektu.

No to pak postrádá výhodnost funkce "sendvič" a dochází pak k duplikování konstrukcí... jako dělat desku a na ní ještě jednu desku (s vrstvami podlahy) mi nepříjde zrovna jako dobrý postup pro BIM...

Dovolím si trochu nesouhlasit,
ve skutečnosti také nestavíte celý sendvič vcelku ale vrstvíte jednu "desku na druhou". a hlavně ve výkazech pak vydolujete skutečné množství jednotlivých skladeb. Nemáte poté problémy při dotváření detailů na styku jednotlivých skladeb konstrukce. Tímto Vás samozřejmě nechci nutit něco takového dělat ale prostě mě to přijde praktičtější. A na fci. BIM to nemá vliv. výsledkem je skoro totožný výstup.
Jednolitý sendvič bych použil pouze u dokumentace k územku nebo studii - max.

Dovolím si nesouhlasit... Proč modelovat konstrukci dvakrát, když mohu využít perfektní funkce sendviče a pak to použít také např. pro automatické výpisy skladeb??? Jak děláte proboha střešní konstrukci? Modelujete zvlášt izolaci, zvlášt prostor krokví, zvlášt latování??? Jak modelujete ETICS? Zvlášt stěnu a k tomu naférovku připlácnete zateplovák? Promiňte, ale při komplikovanějším projektu je mnohem obtížnější přemodelovávat změny vyvolané, pokud se něco duplikuje...

Váš způsob je také možný a určitě správný (a dělal jsem to tak xyz let), ale už to není taková "čistota" práce... každým novým a novým projektem se snažím tyto "fejky" ladit, proto by mě zajímal názor někoho jiného a tím bych vrátil dotaz k mému úvodnímu dotazu...

Omlouvám se za oftopic, ale rád bych věděl jak v případě jednoho sendviče řešíte rozdílné skladby konstrukce, to pak máte v půdoryse na různých místech jinou desku? To by popíralo Vaše zjednodušení práce. Ano dovedu to pochopit u RD kde je "jedna" skladba, ale u složitějších projektů je to cesta stejně komplikovaná jako v případě dvou desek nad sebou. Jestli na to máte jiný fígl rád bych se poučil. Konečně se tu taky něco děje